Farmakologie
Farmakologie je odvětví medicíny a biologie zabývající se studiem účinku léčiv.
Léčivo lze definovat jako uměle vytvořenou, přírodní či endogenní (pocházející z těla jedince) látku, která biochemickou a/nebo fyziologickou cestou ovlivňuje buňku, tkáň, orgán či dokonce celý organismus. Někdy se k označení těchto látek užívá slovo „farmakon“.
Přesněji je farmakologie vědou zabývající se interakcemi mezi živými organismy a chemickými látkami, Pokud mají prvky určitý farmakologický význam, nazýváme je léčivy.
Základní dva obory Farmakologie jsou farmakodynamika a farmakokinetika. Farmakodynamika studuje účinky léčiv na organismus, farmakokinetika pak studuje účinky organismu na léčiva. V širším slova smyslu se farmakodynamika zabývá preparáty a jejich vlivem na biologické receptory a farmakokinetika zkoumá absorpci (vstřebávání), distribuci (transport), metabolismus (biotransformaci) a eliminaci (vyloučení) léčiva z organismu.
Pojmy ve Farmakoterapii
Indikace: stavy pacienta, při nichž je vhodné podání daného léčiva.
Kontraindikace: stav, kdy je nevhodné dané léčivo podávat
Interakce: vzájemné ovlivnění současně podaných léků, Většinou se tím myslí ovlivnění nepříznivé. Někdy toho naopak lze využít.
Nežádoucí účinky: V podstatě každé léčivo kromě svých účinků, pro které se používá, zároveň působí na pacienta i jinak, což je většinou nežádoucí. Nežádoucí účinky se liší svou závažností, s některými se již dopředu počítá s tím, že prospěch z podání léčiva je pro pacienta vyšší než rizika z podání vyplývající. Jindy mohou nežádoucí účinky pro svou závažnost vést k ukončení léčby daným léčivem, nebo dokonce pacienta trvale poškodit, případně způsobit jeho smrt.
Dávkování: zahrnuje informaci, v jakém množství a jak často se léčivo pacientovi podává.
